2011 NORWEGIAN EXPEDITION

		PONDĚLÍ 1. SRPNA
(Milan): Jedním okem od časného rána merčím, že Kódlova postel prázdná jest. Aniž se dívám na hodinky je mi jasný, že jel přemluvit Neptuna, by mu rybku pustil. Okolo jedenácté docela se probouzím, zjišťuji, že děcka dokonale můj včerejší slib využívají ("zítra můžete spát jak dlouho chcete") a v okamžiku, kdy slyším hukot zaoceánské lodi zaostřím doprostřed fjordu a hle! tato monstrbárka Kódla na pramici pronásleduje! Nežli však fotoaparát uchopím, bych by záběr ulovil, a než z kanafasu vyskočím a pozici paparazziho zaujmu, je parník téměř ze záběru a chtěná kompozice snímku v prdeli. Ovšem Kódl navýsost spokojen jest, zdálky úlovkem se chlubí a barvitě líčí, kterak u dna v hloubce 35 metrů červenou tresku na svoji návnadu nalákal a zápolil s ní tak, že ji posléze srdnatě udolal. Treska sice sípavě žábrami natahuje ještě tehdy, kdy mi ji lovec představuje a přimlouvám se tedy za dvě rány palicí, což je mi vyhověno a tresky duch odchází do lovišť věčných. Úspěšně rozmlouvám kamarádovi, jenž si chce schovat hlavu co trofej pod slibem, že mu větší sádrovou pořídím. Nordbris je vlastně hezčí než Červená Lhota, jsem názoru, když z místního kvelbu vejce a další nezbytnosti s hady odnášíme a kocháme se různými pohledy (jako: "Podívej Áďo, tyhle kytky před dvěma lety krásně rozkvetly do modra, zatímco letos jen tak paběrkují") a shlédám na náš dům z roku 1912 z takové výšky, kdy jeho odraz ve fjordu rozhozené zrcadlo zobrazuje. Mezitím Kódl uklohnil naprosto bezchybnou variaci pečené tresky podávanou s čerstvě rozpečenou bagetkou s česnekovým máslem, na základě konzumace téhož zbylá část osazenstva usoudila, že jest to čas k polednímu odpočinku. Vydavše se na průzkum okolí došel jsem k přesvědčení, že Nordbris je z východu nedobyxtný, jedině by někdo skrz bažiny ho dobyl, zatímco ze severu dohlédnut jest z 4 možných "Bella Vista" pozic, přičemž jedna z nich je úplně nová a dříve jsem ji neznal. Vydávám se taktéž na motorový průzkum fjordu, načež jsem červenými praporky ve Vojtových rukou vrácen zpět s tím, že posádka je již relaxována a touží vydat se na rybolov. 90 minut lovu nepřináší nijaký efekt, než že čudlu (treska cca 30-35 cm) Neptunovi vracíme, tudíž návrat na základnu se koná s protáhlými xichty. Zde nás čeká paní domácí Merethe se svojí matkou. Připravuji pro děcka báječné čokoládové moussé s jablky a hrozny a s Kordulkou načínáme druhý litr slivovičky. Přemlouváme Merethe k prodeji Nordbrisu za smysluplnou cenu a po čtvrým společném panáku slibuje Kódl, že se do příštího léta naučí anglicky, jelikož si s Merethe mají co říci a hlavně!: nesmí se opakovat rok 2000 a Kódl činí objednávku na týden v Nordbris na sedm let dopředu. Získává opci na 14-denní letní pronájem všech částí domu včetně jídelny pro 18 osob a včetně Ocean Master, což ho zavazuje pouze ke slibu zdarma jízdy šestileté Ruth Isabelle (dcery Merethe) na Vinckovi. Přestávám tomu rozumět a odebírám se psát tento report. Velmi plodný den, ten pondělek. Interessantní jest fakt, že již třetí den nepršelo(!) a 16 stupňů je fantastická teplota na tričko a kraťasy, což je v českých podmínkách obtížně představitelné. Jsme happy.

zvětšené fotky uploadujeme, až se dostaneme k free wifi.